Dokážeme změřit IQ měst? (II.)

Mnoho světových měst – ne-li všechna – se potýkají se stejnými problémy: prázdné pokladny, stále větší nároky obyvatel a stále větší problém pro IT pracovníky zvládat nárůst objemu práce. Několik měst však zahlédlo světlo na konci tunelu. Klíčem jsou „otevřená data“!

Místní správy sdílí data zdarma a bez omezení na svých portálech a doufají, že nápadité firmy, startupy a jednotlivci tato data využijí k vývoji aplikací pro inteligentní město. Dobrý příklad? Zde je katalog data města Vídně. K dispozici je zde 271 balíků a toků dat v různých formátech, od realtimových dat o provozu na vídeňských dopravních tepnách po údaje o kvalitě vody v přírodních veřejných koupalištích. Nabízí se nepřeberné množství dat, dostupných prostřednictvím API nebo ve formátu XML či Excel.

Jak mohou být tato data užitečná občanům? Společnost Pivotal, divize společnosti EMC zaměřená na velká data a analýzu dat, dnes ukázala, čeho je možné v rámci projektu otevřených dat dosáhnout v Londýně. Na těchto stránkách si můžete prohlédnout demoverzi aplikace předpovídající očekávanou délku dopravních zácp a mimořádných událostí v dopravě. Funguje díky přístupu k otevřeným datům města Londýna, která nabízí mimo jiné i datový soubor s polohou všech veřejných toalet, to kdyby dopravní zácpa trvala poněkud déle. K dispozici jsou i informace o počasí ze služby Weather Underground. Určitě se vám budou hodit při příštím výletu do Londýna.

Nejlepší praxe pro inteligentní města: Florencie nabízí údaje o každém z 80 000 stromů ve městě

Jak jsme zmínili v úvodu, konferenci Evropská velkoměsta oživily prezentace konkrétních příkladů z jednotlivých měst. Zkušenosti z Florencie byly obzvlášť inspirativní. Město má zhruba 370 000 obyvatel a mezi inteligentními městy patří ke skutečným průkopníkům. Úřady nejen poskytují občanům a návštěvníkům zdarma přístup k téměř 1500 přístupových bodů Wi-Fi, ale ukazují ostatním směr i co se týče otevřených dat. Přejete si vědět, ve kterých městských parcích rostou jaké druhy stromů? Žádný problém. Město zaznamenalo polohu 80 000 stromů a propojila ji s příslušnými daty. Více se o projektu můžete dočíst v této prezentaci.

Existují samozřejmě i města, která s těmi nejpokrokovějšími nedrží krok. V některých případech je to způsobeno omezenými rozpočtovými zdroji vyčleněnými na IT, ale mnohem častěji mentálními bariérami, které radních a správci IT těžko překonávají. Jak si jinak vysvětlit, že jedno nejmenované evropské město si vytyčilo za cíl odpovědět na dotaz občana položený prostřednictvím specializované aplikace do 12 (!) pracovních dní. Ano, čtete správně. Více než dva týdny na zpracování odpovědi na dotaz občana. Není žádným překvapením, že se občané do užívání takové aplikace dvakrát nehrnou.

Musí být služby inteligentních měst atraktivní?

Na závěr ještě jeden zajímavý postřeh z jedné z panelových diskusí: jak atraktivní mají hybridní kanály (aplikace, portály apod.) chytrých měst být? Zazněl mírně kontroverzní názor, že „občané musí tyto služby užívat tak jako tak“ a že města „nejsou podnikatelské subjekty“. Z toho důvodu nemusí být aplikace inteligentních měst nijak atraktivní.

Jako ti, kdo o IT rozhodují a poskytují jej, bychom měli nastavit laťku vysoko i pro sebe. Města samozřejmě nejsou podniky a samozřejmě není jejich cílem zisk. Avšak s dobře zpracovanou IT strategií dokážou správci měst lépe vyhovět požadavkům občanů. Chceme, aby občané podávali své žádosti osobně a na papíře, nebo pomocí elektronických formulářů? Chceme, aby naši kolegové na městském úřadu řešili interní administrativní záležitosti, nebo poskytovali skutečné služby občanům? A konečně, chceme, aby naše města byla centry inovací a studnicí nápadů, kde se občané cítí dobře a chtějí se tvůrčím způsobem podílet na chodu svého města?

S IT infrastrukturou od EMC, speciálními řešeními pro analýzu velkých dat od společnosti Pivotal a s pomocí bezpečnostních expertů společnosti RSA k ochraně shromažďovaných dat budeme více než ochotně pomáhat městům a obcím hledat odpovědi na tyto otázky.

Zůstává tedy jedna otázka: Je-li město inteligentní, jaké je jeho IQ? Odpověď není snadná. Možná bychom mohli k výpočtu použít následující rovnici:

CIQ (IQ města) = inovace v politikách x technologie x zapojení široké veřejnosti
omezení dobrovolně přijatá městkou správou

Těším se na vaše návrhy, připomínky a živou debatu!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *